Příprava materiálu a sušení

Výrobní proces začíná výběrem a sušením řeziva. Dřevo musí mít před zahájením opracování rovnovážnou vlhkost odpovídající podmínkám budoucího umístění — typicky 12–15 %. Příliš vlhké dřevo se deformuje po výrobě, příliš suché praská při absorpci vlhkosti.

Průmyslové sušárny zkracují dobu sušení na dny nebo týdny oproti přirozené vzduchové metodě (měsíce až roky). Kontrolovaná teplota, vlhkost vzduchu a rychlost proudění vzduchu v sušárně umožňují dosáhnout homogenní vlhkosti v celém průřezu trámu.

Po usušení se materiál nechá 48–72 hodin v produkční hale, aby se vyrovnal na okolní podmínky. Teprve poté se přikládá ke strojní obrábění.

Frézování rámových profilů

Základní tvar okenního rámu a křídla vzniká frézováním na CNC frézce nebo klasické horizontální fréze. Profily okenního rámu plní několik funkcí najednou: těsní spáru mezi rámem a křídlem, zajišťují kapání vody od rámu a vytvářejí estetický tvar pohledové hrany.

Typický eurookenní profil má celkovou hloubku 68–78 mm, která zajišťuje prostor pro vložení dvojskla nebo trojskla. Schodový profil těsnění se frézuje do hloubky 6–10 mm. Těsnění z EPDM gumy nebo silikon-karbidové pryže se vkládá do drážky po montáži.

Druhy frézovacích profilů

Nejběžnější profily v české praxi:

  • Profil IV 68 — základní profil pro dvojsklo, celková šířka 68 mm, rozšířený v socialistické éře a stále používaný pro renovace
  • Profil IV 78 — modernizovaný standard pro trojsklo, hloubka 78 mm
  • Profil IV 92 — pasivní standard, hloubka 92 mm, umožňuje izolační trojsklo s argonovou výplní

Tesařské spoje — rohové spoje rámu

Rohový spoj okenního rámu je konstrukčně nejnamáhanějším místem. Historicky se používal klasický dlabový spoj s kolíkem (čep a dlab), který nevyžaduje kov ani lepidlo — pevnost zajišťuje přesnost opracování a přesah čepu.

Čepový spoj (Mortise & Tenon)

Čep se frézuje na konci příčle rámu (šířka přibližně 1/3 tloušťky materiálu, délka 40–50 mm). Dlab se vyřeže nebo vydlabe do svislého sloupce. Spoj se lepí vodovzdorným PVAc nebo polyuretanovým lepidlem a stahuje se kolíkem z tvrdého dřeva. Správně provedený spoj přenese ohybové napětí bez kovových spojek.

Šroubovaný rohový spoj s kotvou

V moderní sériové výrobě se místo čepového spoje používají nerezové rohové kotvy s dlouhými vruty. Rychlost výroby je výrazně vyšší, ale spoj je závislý na tuhosti kovu, nikoli na geometrii dřeva. Při deformaci rámu hrozí uvolnění.

Poznámka k normám: Dřevěná okna musí splňovat technické požadavky ČSN EN 14351-1, která definuje výkonové charakteristiky — vzduchovou propustnost, vodotěsnost, pevnost při větru a tepelný prostup (Uw).

Osazení skla — zasklívací systémy

Sklo se osazuje do křídla z vnější strany pomocí zasklívací lišty nebo je přilepeno strukturálním tmelem. Zasklívací lišta (přítlačná lišta) se přišroubuje nebo zaklipuje do drážky křídla a sklo drží kombinace tmelení a mechanické opory.

Moderní trojskla s hodnotou Ug = 0,5–0,7 W/(m²·K) jsou výrazně těžší než dvojskla — hmotnost zasklení je pro větší formáty nad 2 m² i přes 50 kg. Profil křídla a kování musí tuto zátěž přenést bez průhybu.

Povrchová úprava

Povrchová úprava dřevěných oken tvoří ochrannou bariéru před vlhkostí a UV zářením. Moderní systémy pracují v několika vrstvách:

  1. Impregnační základ — penetruje dřevo, fungicidní a insekticidní přísady
  2. Mezivrstva (základ) — vyrovnává povrch, první barevná vrstva
  3. Finální lazura nebo lak — UV filtr, hydrorepelentní efekt, barevné zpracování

Moderní vodou ředitelné lazury (Water-Based) mají nižší obsah VOC a jsou ve většině evropských zemí preferovány před solventními systémy. Při výrobě se nanáší postřikem nebo ponořením, při údržbě štětcem nebo válečkem.

Cyklus přetírání závisí na orientaci okna a expozici UV záření. Jihozápadně orientovaná okna vyžadují přetírání přibližně každé 3 roky, severně orientovaná přibližně každých 5–7 let.

Montáž kování

Kování okenního křídla zahrnuje závěsy, uzávěr (espagnolet nebo rotační kování) a těsnící přítlak. Moderní mikroventilační kování umožňuje naklonění křídla o 5–15° bez plného otevření, což je pro odvětrávání v zimě praktická funkce.

Závěsy musí přenést nejen hmotnost skleněného křídla, ale i dynamické zatížení větrem (dle ČSN EN 14351-1 až třída C3 — silný vítr). Pro těžká křídla nad 80 kg se doporučují závěsy se seřizovacím šroubem ve třech osách.