Okno v lidové architektuře
V nejstarší vrstvě česky mluvícího venkova byly okenní otvory malé — zpravidla čtvercové nebo mírně obdélné — s jedním nebo dvěma tabulkami skla zasazenými do olověného rámu (tzv. vitrail nebo olovnatá mozaika). Tesaři vyráběli okenní rámy z místně dostupného dřeva: ve středních Čechách z borovice, v podhorských oblastech ze smrku a modřínu.
Okenní křídlo bylo jednoduché — jeden rám, jedno sklo, bez dělení příčlemi. Zateplení spočívalo v těsnosti spáry a tloušťce stěny. Energetická hodnota takových oken by dnes odpovídala hodnotě Uw přibližně 5–6 W/(m²·K), tedy zhruba čtyřnásobku moderního standardu.
Vliv empíru a historicismu
Devatenácté století přineslo do česky mluvících zemí nové okenní formáty. Empír a biedermeier prosadily štíhlá, vysoká okna s šestidílným nebo čtyřdílným dělením příčlemi. Rám byl konstruován jako dvojité okno: vnější okenice z masivního dřeva a vnitřní zasklená část. Mezera mezi nimi sloužila jako vzduchová izolační vrstva.
Na městských stavbách v Praze, Brně a dalších centrech se začínala uplatňovat truhlářská výroba s vyšší přesností. Dřevo se sušilo komerčně, profily se frézovaly na speciálních strojích a okna dostávala první standardizované rozměry.
Období modernismu a socialistické výstavby
Meziválečná moderna a poválečná výstavba přinesly nejprve zjednodušení designu a pak masovou standardizaci. Socialistická výstavba panelových domů sice primárně pracovala s kovovými rámy, ale rodinné domy a rekonstrukce historických objektů dřevěná okna zachovaly.
V tomto období se stal dominantním tzv. dvojité zdvižné křídlo nebo jednokřídlé otočné okno s pevným horním světlíkem. Typický profil rámů měl šířku 60–68 mm. Dřevo bylo výhradně smrkové nebo borové, povrchová úprava olejovými nátěry nebo syntetickými laky.
Eurookenní profil a devadesátá léta
Po roce 1989 se do Česka dostaly technologie ze západní Evropy. Dominantním systémem se stal tzv. euro okno s profilem IV 68 nebo IV 78. Název odkazuje na složenou konstrukci z lepených lamel (Laminated Veneer Lumber), která výrazně snížila rozměrové pohyby dřeva a umožnila nasadit moderní těsnění a kování.
Průmyslové výroby oken z lepeného dřeva se rozvinuly v 90. a 2000. letech. Lepené lamely — zpravidla třívrstvé, s příčnou vrstvou pro stabilizaci — se staly standardem pro sériovou výrobu. Výkonnostní třída Uw = 1,2–1,4 W/(m²·K) pro dvojsklo odpovídala tehdejším normovým požadavkům.
Technická norma: Česká republika transponovala evropskou normu ČSN EN 14351-1:2006+A2:2016, která definuje požadavky na okna a dveřní výplně pro vnější použití. Hodnota prostupu tepla Uw pro nové stavby je dnes regulována ČSN 73 0540-2.
Typy okenních konstrukcí
Česká praxe rozlišuje několik základních typů konstrukce:
- Jednokřídlé okno (OS) — jedno otočné nebo sklopné křídlo, nejjednodušší provedení
- Dvoukřídlé okno (OD) — dvě křídla, střed dělí pevný středový sloup nebo imposta
- Francouzské okno — křídla zasahují až k podlaze, podlaní parapet, dnes populární pro terasy
- Fixní okno (F) — pevné zasklení bez otevírací funkce, pro světlíky a reprezentační otvory
- Střešní okno — speciální konstrukce pro šikmou střechu, trapézový profil
Renovace historických dřevěných oken
Renovace starých dřevěných oken je v posledních letech na vzestupu. Důvodem je nejen ekonomická výhodnost oproti výměně (zachování původních profilů a materiálu), ale i požadavky památkové péče. U budov v Pražské památkové rezervaci nebo v historických centrech jiných měst není výměna původních oken za standardní euro okna povolena bez souhlasu příslušného úřadu státní památkové péče.
Renovace zahrnuje tyto kroky: odvrtání starých nátěrů a odmytí, oprava hnilob epoxidovými vyplňovači (systémy jako Remmers nebo Fillit), frézování nových drážek pro moderní těsnění, aplikace nových zasklívacích lišt a vícevrstvá povrchová úprava. Renovované historické okno může dosáhnout hodnoty Uw = 1,6–2,0 W/(m²·K) — tedy stále horší než nové, ale přijatelné pro historické objekty.
Pasivní domy a dřevo
Současný trend pasivní výstavby nevylučuje dřevěná okna. Naopak, profil IV 92 nebo výjimečně IV 118 umožňuje zasadit tepelně velmi kvalitní trojsklo s hodnotou Ug = 0,5 W/(m²·K) a plynem (argon nebo krypton) v dutinách. Celkový prostup tepla okna Uw = 0,7–0,9 W/(m²·K) je srovnatelný s plastovými systémy.
Výhodou dřevěných pasivních oken oproti plastovým je nižší emisní stopa výroby (při použití certifikovaného dřeva) a možnost opravy bez nutnosti výměny celého okna. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena a pravidelná povrchová údržba.